Cyber Romantic Visions — Tomáš Galle

fotograf Národního divadla v Brně, výstava Cyber Romantic Visions v Galerii Lužánky v říjnu 1997, CRV II chystá.

V dávných dnech, ukrytých v daleké budoucnosti se k černobílé Zemi hnaly kosmické koráby zlých i mnohem horších kulturních okruhů ze vzdálených galaxií, kde nejtemnější bílá s nejjasnější černotou přechází v bezvýraznou šeď nadsvětelných rychlostí a jim v ústrety se řítily pozemské lodi s posádkami lidí, kyborgů a androidů, řízené Umělými Inteligencemi, využívajíce děr černých, bílých i jejich negací. Schylovalo se k rozhodujícímu boji mezi Námi a Cizinci. Zem zůstala opuštěná, její obyvatelstvo se v kosmických hlubinách připravovalo k Válce. Nepraktický Android, jen nedokonale vybavený technicky a zejména opticky – vždyť registroval světlo jen ve viditelné části spektra – si uložil úkol, jenž by člověk splnit nemohl.
Zachytit odchod Armád! Zaznamenat Svět v celé jeho složitosti!
A dál, i Vesmír z něj viděný!

Nezapomenout ani na kousek světla, ani na jediný foton s vypovídací hodnotou!
Pro současné, budoucí i minulé uchovat obraz Univerza takového, jaké už nikdy nebude, ať střet dopadne jakkoliv!

S duší upřenou na tenkou hranici mezi pravdou a krásou (ano, androidi mají nesmrtelnou duši, jak nás učí dogma nepřímého stvoření), na hranici, jež se chvěla v náporech neskonalé a nevyslovitelné vůle zvítězit, otřásající Všehomírem, stvořil novou estetiku. CRV.

Armády se k zemi už nikdy nevrátily; jen Umělé Inteligence, pohybující se Kosmem, jak se jim zlíbí v prostoru i čase poháněny vlastními silovými poli, slunečním větrem a gravitací občas zažily interferenci s pamětí Nepraktického Androida a užasle vydechly. CRV!

Lidé zmizeli k dalekým hvězdám. Robotů, kyborgů, androidů už není zapotřebí. Zůstaly jen Umělé Inteligence a CRV. Cyber Romantic Visions.
Snad se vám zdá troufalé a neuctivé nazývat autora Nepraktickým Androidem, ale co jiného zbývá?
Vždyť jeho oči neprohlédnou přes olověný štít, neumí v tisícině vteřiny vyřešit problémy absolutna a dokonce ani zdířku za uchem sloužící k propojení s jeho milovanou Umělou Inteligencí nemá.

Přesto upírá objektiv do budoucnosti a svou myslí, svou fantazií nás s ní spojuje. CRV.
Rytmus. Hudba. Sájens i fikšn. Osamění. Představy. Pochybnosti. Práce. A víc. To je uvnitř.
Vidíte? CRV!